Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Eden rozhodně nebyl žádným rájem.

20. 01. 2016 12:38:43
Už jste někdy viděli jak pokladní prodává vstupenky do kina v zimních rukavicích? Já ano. Bylo to v branickém kině EDEN a dávali Mrazíka.

Tenkrát se ještě filmy stáhnout nedaly a YouTube nebylo ani v plenkách. Filmy se do kin převážely na filmových kotoučích, uložené v plechových krabicích. Vážily podstatně víc než na CD či na flešce. Stalo se také, že jsem přišel do kina Eden na nějaký trhák a pokladní hlásila, že krabice ještě nedorazila. Příčinou mohla být sněhová kalamita nebo skutečnost, že se film v Berouně tak líbil, že ho v místním kině o pár dní prodloužili. V horším případě krabici s filmem zapoměli někde v úschovně na nádraží. Pokud byl takovým trhákem sovětský válečný velkofilm spojený s krátkým dokumentem o Gruzínském souboru písní a tanců z Batumi, tak se to rovnou vyšetřovalo jako sabotáž.

Naštěstí tu byla šedesátá léta, kdy ledy tály i v kinematografii. A tak jsme mohli vidět na plátně i jiné vášnivé polibky než ty notoricky známe ze zpravodajských týdeníků šedesátých let. Na stránkách Náš Braník je historická fotka kina Eden z Branické ulice. Když jsem ji objevil, tak jsem zjihnul. Samotné kino se nacházelo hluboko pod úrovní ulice. Sešli jste schody dolů a tam stál podlouhlý barák. Z dnešního pohledu bych řekl něco jako kravín pro lidi. I tam se dala otevřít celá jedna strana, takže jste viděli z Branické ulice přímo na lavice do sálu.

Umístění kina v ďolíku pod silnicí bylo velmi nešťastné. Za prudkého lijáku se voda valila strání přímo do kina. Stávalo se, že vám při největším nerváku na plátně něco přiteklo zleva pod nohy a vy jste podezíral souseda, že děj moc prožívá. Za chvíli bylo všem jasno. Diváci se místo na plátno začali dívat pod nohy a naslouchali bubnování přívalu deště na střechu kina. To ale nebylo vše. Když se otevřely východy z kinosálu, tak jste se neocitli v útulném předsálí, ale z lavice jste vykročili přímo do jedné obrovské kaluže, z které nešlo nikam uniknout. V takových případech pokladní s promítačem vymetali koštětem vodu ze sálu, aby se stihlo následující představení.

V zimě mělo kino také své kouzlo. Když byla fujavice, tak se zaváté vchodové dveře nedaly otevřít. Uvnitř kina ležel před pokladnou sníh a všude to klouzalo. Pokladní byla zabalená do vatového kabátu s dekou přes nohy a prodávala vstupenky v rukavicích nejen na Mrazíka. Kino se při mrazech nedalo vytopit, a tak jsme seděli oblečeni. Ty ohromná kamna bych vám přál vidět. Uhlákem se přikládalo i během promítání až jiskry lítaly. O sedadla v blízkosti kamen byl v zimě velký zájem. Eden rozhodně nebyl žádným rájem.

Kino mělo prkennou podlahu, která i se sedačkami silně vrzala. Když se diváci v tichosti usadili do lavic, zhasla světla a promítač pustil film, tak vyhlášení braničtí sígři vpochodovali za hlasitého dupání do sálu. Někdy to promítač nevydržel, přerušil promítání a přišel je umravňovat. Když se však promítači podařilo při nějaké choulostivé scéně přetrhnout v promítačce film, tak ho celý sál vybučel. Dnes bychom řekli vyfakoval. Uznejte, že přijít o napínavou scénu, kdy kombajnista při žních líbá při práci svojí závoznici a do toho se blíží od západu bouřka, fakt naštve. A to v době, kdy nám všem šlo o každé zrno.

Někdy v polovině šedesátých let zažil Eden zatěžkávací zkoušku. Do naší pražské čtvrti přijel Vinnetou, následovaný Old Shatterhandem. Od pokladny se tvořila dlouhá fronta, lístky si kupovaly celé rodiny. Každá holka chtěla být Ribannou nebo Nšo-či. Ale každé se to nepovedlo. Později dorazila Angelika - prý markýza andělů. A to bylo jiný kafe! Najednou nám všem bylo předčasně patnáct. Markýza je na nás bez varování vybalila, že se první řady jen prohnuly. To již také zavětřili i usedlejší karbaníci z Kovárny, kteří normálně na kulturu moc nebyli.

Tyto filmové fláky nám však nedali jen tak zadarmo. Než přicválal na plátno náš hrdina Vinnetou, tak jsme nejdříve museli přetrpět ty bezduché zpravodajské týdeníky před filmem, kde nám pravidelně vyhrožovali, že imperialisti nespí. Vidět ty filmy v opravdové barvě, bylo nesmírně atraktivní. A to jsme mohli jen v kině. Doma stále převažovaly černobílé TV přijímače. A kdo měl tenkrát "barevnou", tak si mohl ty barvy jenom domýšlet.

Eden mi dopřál nejen Chaplina, Šíleně smutnou princeznu, Perný den s Beatles a Formana, ale také první nesmělé doteky se spolužačkou v poslední řadě. A na to se přece nezapomíná.

Pavel Vildomec

vildomec.blog.idnes.cz

Autor: Pavel Vildomec | středa 20.1.2016 12:38 | karma článku: 25.46 | přečteno: 2284x

Další články blogera

Pavel Vildomec

"Jó to bývala Tour de France!"

Nemohu zapomenout na ty úžasné souboje Armstronga s Pantanim a později s Janem Ullrichem. To byla Tour, která cyklistické hobíky přikovala k obrazovce, že odskočit si do lednice se nemuselo vyplatit.

26.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 27.29 | Přečteno: 1444 | Diskuse

Pavel Vildomec

Tak si to alespoň představte

Protože jsme tenkrát slovo obrat ještě neznali a plnění plánu pětiletky se v bufetu u Kotyšanů moc nedrželo, tak nebylo kam spěchat.Nakonec, umíte si představit držkovou bez pár piv a panáků? Vánoční šichta mohla začít.

23.12.2016 v 16:58 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 453 | Diskuse

Pavel Vildomec

Skáčeme jako Češi, ale ne do České Armády

V době, kdy "modrá" byla dobrá nejen pro Ondřeje Hejmu, ale i pro tisíce dalších snaživých rekrutů, by dnes stejný občan v klidu prošel u vstupní prohlídky, aniž by musel šoupnout doktorovi do obálky.

14.7.2016 v 15:45 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 718 | Diskuse

Pavel Vildomec

Trenér Vrba se konečně odkopal

Na diskusních fórech se to rozjelo: "Vrba je zrádce, podrazák, podvodník. Celou dobu nás vodil za nos. Jde mu jen o vlastní prospěch a ne o naší reprezentaci. Ať táhne a vezmi si sebou i Peltu!"

30.6.2016 v 17:00 | Karma článku: 31.17 | Přečteno: 3078 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 13.88 | Přečteno: 303 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 110 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.02 | Přečteno: 474 |

Karel Sýkora

Vladimír Kubáč – Úvod do hebrejského textu Starého zákona

Není to tak dávno, co Starý zákon byl pro mnohé knihou zavřenou a zapečetěnou. Dnes, kdy Starý zákon se začíná znovu otevírat díky i novému ekumenickému překladu Písma a začíná hovořit srozumitelnějším jazykem k naší generaci.

19.11.2017 v 7:54 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 106 |
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 816

Chci se psaním bavit. Reagovat na události, které mě osloví. A také trochu zavzpomínat.

 

 

 

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.