Okupace 1968 očima teenagera

22. 08. 2018 18:52:26
Matka nás vzbudila srdcervoucím výkřikem "Děti je válka" a my jsme jí to věřili. Vylítli jsme k oknu a viděli obrovská letadla, která přelétávala nad naším barákem k Ruzyni. Začali jsme se mobilizovat.

Hlavním mobilizačním seřadištěm v Braníku se stala pekárna U Kalašů, kolem které se táhla obrovská fronta až k divadlu. Pamatuji se, že lidé měli bojovou náladu, a to nejen ve frontě. Rodiče, kteří prožili druhou světovou a babička i tu první věděli své a začali nám s bratrem dávat pokyny, do které fronty se máme postavit. Pekárna prodávala jeden bochník na osobu a tak jsme tam v určeném rozestupu stáli všichni. Nikdy jsem nesnědl tolik chleba jako za okupace. Jedl ho povinně i můj otec, který vždy tvrdil, že se z chleba práší od huby a nikdy si ho nedal ani k uzenýmu. Postupně jsme zjistili, že chleba tvrdne a tak jsme strategicky přešli na dva bochníky denně.

Další fronta byla na baterie do tranzistorových rádií, které tenkrát tolik nevydržely. Chodit s rádiem u ucha po ulici bylo prakticky povinností. Někteří se při tom cítili, že jsou jako v odboji. Nebýt tenkrát v obraze, bylo jako dnes být off-line. Další fronta byla po celý den u trafiky. Každý kupoval všechny noviny co byly na pultě. Rudé Právo nikdy nezažilo takovou slávu jako v těchto srpnových dnech. Bylo tak vzácné, že ho lidé přestali i řezat na WC. Kupovali si ho snad i ti, kterým před léty vzali fabriku, pole a nemohli studovat. Co bylo pro nás nové, že noviny vycházely i dvakrát denně jako zvláštní vydání. Do toho přijelo auto s letáky zdarma. Bylo furt co číst. Ještě po letech to byl pro některé poklad.

Branická ulice, byla celý den na nohou. Bylo třeba hlídat, kdy dorazí hrubá mouka a kdy hladká, kdy luštěniny, vajíčka nebo toaleťák. Díky okupaci se dávali dohromady příbuzní, kteří spolu roky nemluvili a teprve ve frontě našli společnou řeč. U nás doma se kupily potraviny v takovém množství, že i sklep praskal ve švech. Podle špajsky to rozhodně na dočasný pobyt nevypadalo. To bylo také hlavní téma ulice. Odejdou nebo zůstanou? Každý byl chytrý a měl zaručené zprávy z první ruky. Z tlampačů se ozývalo, abychom se nenechali vyprovokovat a zůstali v klidu. Ale zůstaň v klidu, když ještě nepřivezli mléko, sirky, svíčky a máma tě bez toho nepustí domu.

Pro nás kluky bylo velkým dobrodružstvím účast na debatách s Rusákama, kteří parkovali v nákladních autech v ulici Ke Krči. Poprvé jsem viděl cizokrajné obličeje vojáků, kteří neustále kouřili. Docela mi jich bylo i líto, v tom letním horku toho měli asi také dost. Rozhovory vedli starší kamarádi, kteří si odskočili od karet z Kovárny a od Vrtule. Někteří vojáci se bavili, ale většinou mlčeli a rozhlíželi se kolem.

Okupace nás kluky začala postupně nudit. Rozhodně jsme nechtěli strávit poslední prázdniny ve frontě. Možná začala nudit i dospělé, protože Branická se postupně vracela do vyšlapaných kolejí a my jsme se vrátili k Vltavě na naši plovárnu Na Mlejnku. Jednou jsme tam seděli na platě s nohama v řece a na druhé straně, po Barrandovské silnici, jely velkou rychlostí tanky ku Praze. Jely po stejné silnici, kde jsme často vítali peloton Závodu míru. Ten hluk a zvedající se prach působil dost strašidelně a já poprvé dostal opravdový strach. Byl to můj nejhorší válečný zážitek. V ten moment i nám teenagerům došlo, že sranda asi končí.

Pavel Vildomec

vildomec.blog.idnes.cz

Autor: Pavel Vildomec | středa 22.8.2018 18:52 | karma článku: 15.09 | přečteno: 367x

Další články blogera

Pavel Vildomec

Na cyklostezce A-2 jako na dálnice D-1

"Náš zpravodaj hlásí, že na cyklostezce A2 u Modřanského nádraží v Praze se stala vážná nehoda cyklisty s bruslařem a jeho psem. V místě přistává vrtulník záchranné služby. Úsek můžete objet na pramici místního převozníka."

17.4.2018 v 15:00 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 704 | Diskuse

Pavel Vildomec

"Jó to bývala Tour de France!"

Nemohu zapomenout na ty úžasné souboje Armstronga s Pantanim a později s Janem Ullrichem. To byla Tour, která cyklistické hobíky přikovala k obrazovce, že odskočit si do lednice se nemuselo vyplatit.

26.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 28.26 | Přečteno: 1509 | Diskuse

Pavel Vildomec

Tak si to alespoň představte

Protože jsme tenkrát slovo obrat ještě neznali a plnění plánu pětiletky se v bufetu u Kotyšanů moc nedrželo, tak nebylo kam spěchat.Nakonec, umíte si představit držkovou bez pár piv a panáků? Vánoční šichta mohla začít.

23.12.2016 v 16:58 | Karma článku: 15.36 | Přečteno: 525 | Diskuse

Další články z rubriky Srpen 1968

Regina Karasová

Převrat v patnácti

Historicky někteří v patnácti letech dokázali úžasné věci a taky všelijaké šílenosti zažili, ale mně prostě bylo patnáct v osmašedesátém, a není nad vlastní zkušenost.

20.11.2018 v 15:50 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 550 | Diskuse

Pavel Kynčil

Přijely tanky a mně bylo 13

Přečetl jsem zde většinu článků o srpnu 1968 a říkal jsem si, že můj příběh je ve srovnání s ostatními naprostá banalita. Nikdy jsem svůj příběh nikomu nevyprávěl.

18.10.2018 v 14:05 | Karma článku: 21.64 | Přečteno: 566 | Diskuse

Petr Omelka

Ryszard Siwiec - živá pochodeň i pro nás

Jak daleko může dojít člověk ve svém protestu? Až k vlastní smrti? Jeden Polák to pro nás před padesáti lety udělal.

7.9.2018 v 16:33 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 367 | Diskuse

Marek Trizuljak

Báječná léta nad psa - Normalizace začala už na podzim r. 1968

Vzpomínky na báječná léta na střední škole v jednom malém městě na severu. (Ve skutečnosti začala abnormalizace hned v srpnu 68, a to střelbou do lidí)

5.9.2018 v 8:45 | Karma článku: 23.78 | Přečteno: 686 | Diskuse

Tomáš Jirota

Vzpomínka na rok 1968 zůstala jen u vpádu „Rusáků“

Pokus o československou reformu konce 60. let – socialismus s lidskou tváří nebo také demokratický socialismus je to nejskvělejší a možná i jediné, čím se Češi a Slováci zapsali do světových dějin 20. století.

2.9.2018 v 10:52 | Karma článku: 22.46 | Přečteno: 750 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 831

Chci se psaním bavit. Reagovat na události, které mě osloví. A také trochu zavzpomínat.

 

 

 

 

 

Najdete na iDNES.cz